Ne každý si uvědomuje, jak velký je rozdíl mezi rýží bílou (rafinovanou) a rýží celozrnnou (natural, pololoupanou). Každý, komu záleží na zdravém stravování, by měl volit druhou variantu - obsahuje více kvalitních živin, plnohodnotných bílkovin, vlákniny (tolik důležité pro správnou funkci střev), mastných kyselin, vitaminů, minerálů, stopových prvků.
Rozdíl mezi oběma druhy rýže je propastný. Mlácením se nejprve zrno zbavuje klasu, zrno se poté dále loupe a tím zbavuje dvou vnějších nestravitelných vrstev plev. Tak vzniká rýže celozrnná. Následuje první bělení, při kterém se obrousí vrstva epikarpu a mezokarpu i malá část klíčku. Již tím se rýže ochudí o mnohé cenné živiny: minerály, vitaminy, vlákninu, oligoelementy a tzv. biostimulátory (aminokyseliny, které stimulují obnovu buněk a pomáhají při regeneraci tkáně). Tím vzniká polorafinovaná rýže. Při druhé bělení se odsraněním ještě další vrstvy, endokarpu. Při třetím bělení se rýže zbaví další vrstvy, spermodermu, následuje další bělení, zrno se při něm zbaví ialeuronu, který obsahuje klíček. Výsledkem je rafinovaná rýže 1. stupně chudá na bílkoviny i vlákninu. Následují další úpravy - kartáčováním se stává zrno takto rafinované rýže znovu hladké, následným olejováním (zrno se stříká rostlinným olejem nebo častěji vaselinou) se zrno chrání před rozpadem. Olejování může (ale nemusí) předcházet leštění. Během toho se zrno stříká tenkou vrstvou glukózy a mastku, aby bylo bělejší a lesklejší (mastek býval kladen do souvislosti s rakovinou žaludku u Japonců, proslulých vysokou konzumací bílé hlazené rýže). Tato vrstva rozvněž brání příliš rychlému rozpadu zrna během vaření. Konečným výsledkem je bílá rafinovaná rýže.
Další výhodou celozrnné rýže je vysoký obsah řady vitamínů B, tato rýže je vhodná při problémech s trávením, má ochranné účinky na náš organismus, hlavně na nervový systém.
